Co je to teambuilding

Teambuilding je zážitkový nebo vzdělávací program zaměřený na:

• týmovou spolupráci
• efektivní komunikaci
• motivaci týmu
• time management
• sebepoznání členů týmu, seznámení se
• posílení důvěry
• rozbití stereotypů
• schopnost poskytnout pomoc
• řešení problémů
• efektivní rozdělení rolí ve skupině, týmu
• posílení týmové a organizační identity
• posílení týmového ducha

Pro koho:
pro všechny (sociální) skupiny, v kterých se činnost jednotlivce dotýká nebo navazuje na činnost skupiny

Jak:
Teambuildingové programy využívají prvků zážitkového vzdělávání tzn. opaku 'biflování'. Toto jsme nevymysleli my, byli a určitě jsou vědci, kteří v tomto dlouze bádali. My pouze využíváme a rozvíjíme jejich závěry a myšlenky. Stěžejními poznatky jsou mimo jiných Dalova pyramida učení, která říká, co si lidé pamatují po dvou týdnech a to je:

       • 10 % z toho, co čtou
       • 20 % z toho, co slyší
       • 30 % z toho, co vidí
       • 50 % z toho, co vidí a slyší
       • 70 % z toho, co řeknou a napíší
       • 90 % z toho, co udělají

Dalším teoretikem byl David A. Kolb, který přišel se svým modelem učení zážitkem. Tento model mimo jiné vysvětluje důležitost správné reflexe, sumarizace, zpětného ohlédnutí, vyhodnocení jednotlivých kroků… zkrátka důležitost zpětné vazby. Dalšími formami využívající zážitkové vzdělávaní jsou např: workshop, outdoor trénink, týmové vyučování, akční učení, situační a příběhová dramata, kooperativní učení.

Takže, teď již víme, o co jde. Čím silnější zážitek, tím si ho každý déle pamatuje. Tady si neodpustím vsuvku, pamatuje si bohužel i negativní zážitek. Na teambuilding mnoho zaměstnanců nahlíží poměrně negativně. Nejčastější výtky zaměstnanců, kteří podobnou akci neabsolvovali, jsou 'nebudu nikomu dělat šaška, to já neumím, to mě nebaví' případně 'to nezvládnu'...to jsou výtky pramenící ze strachu. Druhou skupinou zaměstnanců hodnotící ještě neproběhnutý teambuilding negativně jsou zaměstnanci, kteří podobnou akci nebo akce zažili, ale z nějakého důvodu ji nehodnotí dobře. Důvody můžou být různé nepochopení smyslu (pokud byl), pocit nulového výsledku, pocit nulového přínosu, pocit ztráty času apod. Nikdy se nikdo nezavděčí všem. Nicméně je potřeba se zamyslet, co se dalo udělat lépe nebo jinak. 

Důležitá otázka před každým začátkem plánování teambuildingu je jeho cíl. Chceme někoho něco učit, něco zjišťovat, seznamovat se nebo se pouze bavit. Tady je první podstatná obecně vžitá chyba v terminologii. Zábavné programy typu fun & event by neměli být nazývány teambuildingy, cílem těchto programů je pobavit se, něco prožít, relaxovat...proč by se někdo na něco takového netěšil?

Nejčastější využití teambuldingu, v případě, že se nechceme pouze bavit a seznamovat je prohlubovaní schopnosti v tzv. měkkých dovednostech, soft skills, dříve také nazývaných jako sociální kompetence. Pod těmito termíny se skrývají vlastnosti, které každému pomáhají vyrovnat se sám se sebou a z druhými lidmi a jejich chováním. Jsou to např. schopnost komunikace, empatie, schopnost zvládat konflikty, asertivita, týmové spolupráce, kreativita, schopnost samořízení, prezentační dovednosti, schopnosti inovace, time management, řídící a vůdčí schopnosti, sebevědomí, angažování se a další vlastnosti provázané s osobností člověka. Na školách se to v podstatě neučí.

Další kategorií, jak se dá čekat, jsou hard skills, tvrdé dovednosti. Odborné znalosti a dovednosti, které se dají poměrně snadno změřit a je možné je nastudovat. Patří mezi ně například specifické požadavky podniku, počítačové či právní znalosti, znalost bezpečnosti práce, účetnictví, finančnictví...I tyto 'školení' umíme vhodně proložit prvky učení zážitkem.